Období: rok 2015

Krmení jednodenními kuřaty se již blíží tzv. prey modelu. To znamená, že naše šelmy domácí jsou krmeny tím, čím by se živily ve volné přírodě, tedy celými zvířaty. Rostlinná složka je zastupena pouze v podobě natráveného obsahu žaludku zkrmovaných zvířat. číst dál

Často se v internetových diskuzích setkávám s otázkou: "Jaké maso můžu dát kočce? Kolik a jak často?" Tak jsem dnes rozepsala, jaké maso mají moje kočky nejčastěji a kolik ho dostávají. číst dál

Rozhodli jste se krmit masem a nevíte jak začít? Kočky jsou velmi náročné na kvalitu masa, proto je dobré nakupovat přímo u řezníka a zamrazit si balíčky třeba na týden. Ze svaloviny je vhodné začít hovězím nebo kuřecím, výborné je hovězí srdce (srdce považujeme za svalovinu nikoli vnitřnosti). Z vnitřností jsou zase vhodné játra a ledviny a z kostí například kuřecí krky nebo skelet. Jednotlivé složky stravy by měly být zastoupeny přibližně v poměru 80% svalovina, 10% kosti a 10% vnitřnosti. číst dál

Když se zamyslíme nad tím, čím se volně žijící kočka živí, zjistíme, že hlavní složkou potravy jsou čerstvě ulovená zvířata. Kočka sežere celou myš včetně srsti, vnitřností a žaludku i s jeho obsahem. Živí se tedy masem a rostlinná složka je zastoupena pouze ve formě natrávaného obsahu žaludku kořisti. Co kočce nabízíme jako potravu my? Pěkně tvarované granulky a voňavé konzervy - často plné obilovin. Je to opravdu to nejlepší? číst dál

Pořídili jste si kočku a teď se ptáte: Co jí dám každý den do misky? Bude mít dost vitamínů a minerálů? Co když své kočce nevhodným krmením způsobím zdravotní problémy? číst dál

Jak se do domácnosti s pěti psy dostala kočka? Jednou jsem šla na obyčejnou procházku s Enny (československý vlčák). Najednou vidím dva jezevčíky, jak něco loví. Na první pohled jsem myslela, že je to veverka. Když jsem přišla blíž, uviděla jsem, že je to malé černé kotě. Snažilo se vyšplhat na strom. Enny jsem uvázala o kus dál ke stromu a šla pro kotě. To už tam stáli i majitelé psů. Kotě jsem sundala ze stromu a strčila pod bundu. Kolemstojící nevěděli komu patří a vzít si ho nemohli, a tak šlo s námi domů. Celou cestu kotě lozilo pod bundou, mňaukalo a Enny se pořád rozhlížela, odkud ten zvuk jde. Cestu jsme přežily všechny ve zdraví. Tou dobou jsme ještě bydleli v bytě s částí naší smečky (s Enny a Štěnětem (malý 10kg kříženec)). Po příchodu domů chtěla Enny kotě samozřejmě sežrat. Tak dostala košík a šla na vodítko, kotě se ihned rozkoukalo a psů se vůbec nebálo. Enny ale velmi rychle pochopila, že kotě je kámoš a ne žrádlo. číst dál

Jmenuji se Zdenka Růžičková, žiji v malé vesničce se svým manželem, pěti psy (čtyřmi na zahradě a jeden domácí), dvěma kočkami (čistě domácími), prasátkem, asi 20ti slepicemi, pár králíky a včelkami. Psi, kromě jednoho, jsou nalezenci a ti, které majitelé opustili, z různých důvodů, ale o tom třeba jindy. Doma jsme nikdy kočky neměli a tak jsem vždy spíše tíhla ke psům, než ke kočkám.  To se změnilo, když jsem v lesoparku našla malé černé kotě - Mícu. Bylo to loni v listopadu. Letos v listopadu se situace opakovala a já si přinesla Flíčka, nechtěné vyhublé kotě. Kočky si mě naprosto získaly... číst dál